Autor: Káča Kozáková

„Kdysi mi napsal kamarád Tomáš a jeho maminka, jestli nechci jet na tábor s Ramusem. Tak říkám jó, takjó, spolu to tam vylepšíme ten Ramus. Tak jsem jela. Jenže v den co jsme měli odjíždět si Tomáš zlomil ruku a jel místo na tábor do nemocnice. Tak jsem byla na hlaváku úplně sama, říkala jsem si, že to asi odpískám. Ale přišel ke mně Ondra, řekl mi čau, já jsem Ondra, prdnul mi svýho psa Kotě do ruky a takhle jsem jela na svůj první tábor s Ramusem. Potkala jsem tam báječný lidi, srdcovky prostě. A říkala jsem si týjo, ty jsou tak prdlý jak já!“

Jsme platforma pro setkávání lidí s postižením i bez něj a pořádáme volnočasové aktivity, které jsou nedílnou součástí začleňování do společnosti. Připojujeme svůj podpis k Memorandu o ochraně lidí s postižením před násilím, jelikož dobré fyzické i psychické zdraví je naprosto zásadní, a u lidí s postižením je třeba jej chránit ve zvýšené míře.

Možná si říkáte vo co de?
Lidé se zdravotním postižením čelí násilí častěji než lidé bez postižení. Trestní zákoník jim ale neposkytuje dostatečnou ochranu (při rozhodování o trestu není žádným způsobem zohledněna skutečnost, že člověk byl napaden z důvodu svého postižení).

Postavte se s námi diskriminaci a připojte se také svým online podpisem k Memorandu zde.

(foto z podepisování Memoranda na Úřadě vlády minulý týden, fotil Zewlakk)

O tyhle fotky se můžete do středy přetahovat! Tak si vymyslete přezdívku, zaregistrujte se a dražte na www.ramus.je/tichaaukce

Víte, že má Ramus provozní skupinu? Co dva týdny se potkává a špekulíruje, jak a co. Děkujem Green Doors, že nám už víc jak rok pro tohle naše kutí ramusích piklů poskytují zdarma prostor.

Tenhle návod na stavění legendárních vyčapanejch táborovejch later nedávno nakreslila naše ředitelka Marta. Někdo se těší na Vánoce a někdo zas na letní tábory.

„Do Ramusu jsem se dostal omylem někdy pět let zpátky, když jsem pomáhal dávat dohromady naší fakultní kavárnu a přišel jeden z našich klientů a zeptal se mě, jestli nechci jet na víkendovku. Tak jsem jel a už jsem tu zůstal. Zažitků s Ramusem mám nespočet. Vždycky si ale vzpomenu, jak jsem tahal kamaráda na vozíku z pole, kam jsem s nim omylem sjel ze silnice. On se jenom smál, jelikož se mu nic nestalo, a mně nezbylo než se smát taky. Nebo když se nám na putování urvalo madlo od vozíku cestou dolů z prudkého kopce. Oba asistenti co jsme tam byli jsme hned skočili rybičku, abychom našeho kamaráda nenašli dole pod kopcem. To mě potom nejvíc fascinuje, jak i když se pokazí co může, na Ramusu zázrakem všechno dobře dopadne.“

Zveme vás na 6. ročník benefiční Tiché aukce fotek pro Ramus, která se letos bude konat opět naživo i online a možná v této podobě už naposledy! Kolem dvaceti skvělých profesionálních a amatérských fotografů nám darovalo desítky krásných fotek. Odneste si domů svého favorita ve velkém formátu a další kousek třeba jako dárek k Vánocům, a máte o starost míň.

OFFLINE aukce proběhne ve čtvrtek 1.12. od 19:00 již tradičně ve spřáteleném Prostoru 39 (Řehořova 33/39, Žižkov). Samozřejmě budou chlebíčky, hudba, umění a napínavá atmosféra gradující aukce!

ONLINE aukce bude následovat od neděle 4.12. 19:00 do středy 7.12. 19:00 a budete se moct takticky utkat o další várku fotek na www.ramus.je/tichaaukce. Tam zatím najdete pravidla online aukce a fotky z loňského ročníku.

Pozvěte své přátele, rodinu i kolegy, i když Ramus třeba neznají, ať nasají ramusí atmosféru, užijí si kulturní večer a odnesou si domů umění s dobrým pocitem. A čím víc nás bude, tím víc love pro Ramus.
Těšíme se na vás!

fb událost zde.

Krásný čerstvě vyvolaný fotky od Leony z jemnýho tábora a bouračky tady.

„Nejvíc jsem s Ramusem zmokla asi na roadtripu po Balkáně. První noc jsme postavili takovej přístřech z plachty v kempu někde u Balatonu. Už když jsme stavěli, tak trochu krápalo, jenže během noci déšť zesílil do intenzity monzunu. Do rána byl přístřech docela poctivě zatopenej vodou, takže když jste leželi, tak jste spíš splývali. Jestli znáte jistého V.H., tak asi tušíte, kolik sprostejch slov na adresu přírody, celýho světa a zejména Maďarska padlo. Liják vůbec nepolevoval, takže jsme se vykašlali na nějaký pokusy o převlíkání do suchýho, v pyžamech jsme všechno nacpali do auta, natúrovali motor a vypadli přes hranice do Srbska, kde hned za hranicema zazářilo slunce.“

Zavzpomínat na legendární výpravu na Balkán můžete tady.

„Na Ramusu jsem se naučila, že spousta viditelných překážek je překonatelná jen tehdy, když na to naladíš i ostatní. Velmi jasně si vzpomínám na pár příležitostí kdy jsem úplně necítila kompatibilitu se světem, a pak jsem potkávala své ramusí přátelé a měla jsem pocit, že celý svět je Ramus a je na něm tudíž velmi bezpečně. Ramusí pojetí života je: užívat si ho, dokud to jde. A s tím se dá souhlasit.“