Asistentské setkání

Co se děje na fotce ze středy?

a) zakládáme novou podzemní církev
b) sdružení vlastníků pražských sklepů má schůzi
c) setkání asistentek a asistentů v Bar Večernice
d) šerosvitová kompozice pro renesančního umělce

je správně! Nechali jsme se tak pohltit atmosférou asistentského setkání, že jsme se ani pořádně nevyfotili. Díky Zuzce za tuhle momentku! Termíny víkendovek jsou vyhlášený, jednohubky snědený a další Ramusí sezóna před náma!


Ramus plánu.je

Listy začínaj padat a tak naše provozní skupina vyjela na strategické plánování. Ramus je a Ramus bude, je to naplánovaný!


Workshop pro asistenty

Díkec organizaci IuRe aka Iuridicum Remedium za včerejší organizaci workshopu o digitálním soukromí pro naše asistentky a asistenty. Dávejte bacha na to, jaký za sebou trousíte data, a koukněte třeba na jejich web https://www.iure.org/


UMČO WANTED!!

UMČO WANTED!! Fotek máme už plný zdi, tak nás napadlo letošní benefiční aukci rozšířit i o další umělecké kousky, který by mohl někdo zcenit a vydražit. Malby, sochy, grafiky, kresby, šperky, ručně šité oblečení a třeba i jiné objekty. Pokud jsi umělkyní či umělcem a rád bys nám své dílo do aukce věnoval/a nebo někoho takového znáš, tak se ozvi naší Lence Markvartový do chatu na fejsu nebo na mail lenka.markvartova@ramus.je a proberete co a jak. Dík!


HUMANS OF RAMUS ・❥・Kartin

„S Ramusem jsem toho zažil spoustu. Nakrmil jsem vozíčkáře chlebem s džemem, zatímco na nás dorážely desítky vos, a my dva nedostali ani žihadlo; na túře jsem ztratil botu v bažině (a další den ji tam našel a vylovil); přemlouval jsem prostitutku u dálnice, že náš klient s ní opravdu nechce nic mít, že je jen hovorný; jeden náš autista se po víkendovce nechtěl ode mě odpoutat, i když si pro něj na nádraží přišel jeho milovaný táta; neskrývané emoce klientů při společném sledování prvního dílu doktorky Quinnové na plátně… Ramus je mojí neodmyslitelnou součástí už přes deset let. V době, kdy jsem Ramus poznal, jsem studoval něco, o čem jsem nebyl úplně přesvědčený, že to vůbec kdy upotřebím, občas jsem si zarobil na brigádě, peníze utratil za blbosti a roky tak nějak plynuly, protože jsem se nechtěl pouštět do ničeho většího. Ramus tohle sice nezměnil ze dne na den, ale stačilo mi pobýt v Ramusu rok dva, abych pochopil, že moje schopnost empatie a vůle pomáhat druhým nemusí být jen znakem nepraktických snílků. Naopak: při akcích Ramusu jsem si značně zvýšil sebevědomí, naučil jsem se jednat s různými typy lidí nebo leccos zorganizovat. Ale hlavně jsem se u toho s kamarády z Ramusu vždycky královsky bavil.“


HUMANS OF RAMUS ・❥・Jůla

„Hodně mě baví jak jsou některý situace v Ramusu v dobrým smyslu tak absurdní. Ještě jsem nezažila tak fajn partičku lidí, kteří by se nebáli bizarních rozhovorů a zážitků, byli tolik otevřený nevšednosti a různorodosti úplně ve všem. Je skvělý potkávat se s tolika odlišnejma životníma příběhama, nastaveníma, zkušenostma a postojema. Každej má jiný tempo, někdo vnímá stejnou věc úplně jinak a reaguje úplně neočekávaně. To zažívá určitě každej člověk v určitý míře denně. V Ramusu je to ale dost intenzivní. Ze začátku mě to vždycky trochu vyvede z míry, hlavně dřív jsem bývala zmatená. Dostanu se často do podivný situace, která se třeba nejdřív zdá neuvěřitelná, neřešitelná, vyžaduje velkej krok mimo vlastní komfort nebo se při ní cejtim trochu trapně. Brzo se ale člověk uvolní a otevře se jinakosti a baví ho ty podivný rozpaky, který už zdaleka nejsou tak rozpačitý. Čas tak nějak plyne a nezáleží na prkotinách, opadává trápení a nepříjemná nejistota ze všeho možnýho, hlavně toho neznámýho a novýho. A člověku se proměňuje pohled na osobní strasti a víc se tak nějak raduje a je si bližší s ostatníma.“


FURT NĚCO A POŘÁD NIC.