„Jako malá jsem milovala tlustý diáře a hrála jsem si na to, jak si s lidma domlouvám schůzky a ten diář postupně a organizovaně zaplňuju. Všechny plyšáky jsem měla očíslovaný a vypsaný v narýsovaný tabulce. Tyhle představy o pořádku mi Ramus zbořil. V mých 17, kdy jsem začala jezdit, mi ukázal živelnej nepořádek. Pamatuju si víc chvil, kdy koukám na lidi kolem sebe a řikám si jak je to možný, vždyť jsou všichni tak jiný, dělaj tak rozdílný věci a teď jsou tady a společně tvořej ostrůvek absolutního přijetí, kde jinde tohle je?
Organizování akcí s Kubou (Ratlíkem), mě (mimo spousty dalšího) naučilo, že věci můžou být krásný i když nejsou podle plánu. Že se dá ten plán i někdy nemít a nechat je jen tak plynout. Protože když seš s lidma, který maj srdce velký a otevřený, připravený z každý krize udělat legraci a máš je rád, je jen hodně malá šance, že nedopadnou dobře. Takový kamarády mi Ramus dal. Já děkuju a přeju je všem!“
Výstava HUMANS OF RAMUS od 13. února na Kampě v Rybárně! FB event vernisáže zde
