„Mám dvě zásadní vzpomínky z táborů. První byla v Novohradkách v roce 2003, kdy ještě tábory dělal Proutek. To už je dávná historie. Byli jsme tam všichni poprvý, nikdo nevěděl, do čeho jde. Tam se mi stala taková dobrá historka, když jsem spadnul do latry. Prostě jsem spadnul do latry hlavou dolů. Když mi jeden asistent utíral prdel, neukočíroval to, a normálně jsem mu propad tou dírou na zem, mezi všechny ty hovna. Myli mě dvě a půl hodiny. Nemám z toho vůbec trauma, je to pro mě mega vtipný a mega mi to ukazuje, že na těhle táborech se může stát cokoliv.
Druhá je z roku 2009, kdy mě jednou odpoledne na táboře kamarád Kuba Mareš, kterej jezdil léta letoucí, nakreslil. Nechal jsem si to vytetovat na rameno. Je to moje vzpomínka na něj, na tu situaci, na Ramus. Bylo to moje první tetování.
Díky Ramusu jsem se naučil spoustu věcí. Třeba utírat si prdel a nebejt tak rozmazlenej.“
// Vernisáž fotek Humans of Ramus už 13. 2 v Rybárně na Kampě zde
