/ 2013 / červenec / První roadtrip

Ramus.je spolek, který nevyužívá granty a dotace. 

podpoř Ramus  

↓↓↓↓↓↓↓↓↓

www.shodkilo.cz

 
/ 2013 / červenec / První roadtrip
> zpět do zápisníku
Napsal uživatel Marek   
14. Červenec 2013

zapsal / Mára
fotky / roadtrip první


Tak ani nevím, odkud začít vyprávět... Zkusím to vzít více méně chronologicky. V čemž by mi asi pomohl plánovaný cestovní deník, kdyby v něm nebyl zapsán jen jeden den, a to právě ten první...

Takže scházíme se podle plánu  na místě srazu přibližně v půl desáte  - tak jsme všichni, ještě pár instrukcí od starostlivých maminek,  první společné foto a je to. Vyrážíme .

... Po pár minutách, ou - Gábina nemá karimatku, maminka nás dojiždí, karimatka je na místě .

Jinak cesta jde dobře  zastavujeme až na  Německé pumpě na obědovou pauzu  z vlastních zásob.  Kudla se hned snaží bavit s místňáky. Zjištujeme, že máme asi tři tuny řízků. Pak ještě s jednou krátkou zastávkou dorážíme do  Heidelbergu, je 16:00. To je ještě brzo, v kostele, u kterého máme spát, stále probíhají zpěvy. Jdeme  do města a dáváme první kafe.

Pak už se jdeme ubytovat - jíme. A pak ještě jedna procházka městem. Jdeme na most, na vyhlídku, cestou míjíme  podium s kapelou, co hraje U2. Kudla se jde s Natálkou podívat do kotle, který tvoří pár okolo stojících lidí. Ostatní sedíme a povídáme. Při cestě zpátky se  chceme podívat lanovkou na místní polorozpadlý hrad. Je ale moc drahá. Rozhodujeme se, že tam ráno před cestou vyjedeme autem.

Tak to i je. Projdeme se kolem hradu, zkouknem vyhlídku a posíláme první fotozdravici na sociální síť. A potom už jsme zas na cestě.

Paříž - dorážíme, je cekem pozdě. V kempu na nás čeká Dominik, který nás v Praze opustil a přiletěl do Paříže jako první. Ráno naše  kroky vedou k Louveru, k pyramidě a do tamějších zahrad. Nádhera ! Dále jsme tu navštívili Montmartre a viděli jsme i Sacré-Cœur a slavný to kabaret Moulin Rouge. Projeli jsme se i pařížským metrem, které není zrovna dvakrát vhodné pro vozíčkáře. Jeli jsme i přeplněným autobusem, šli jsme k Eifelově věži - zájemci šli až nahoru. Tedy do druhého patra, kam jede výtah. Ochutnali jsme  vyhlášené crêpes (palčinky), víno a sýry.

Amsterdam nás uvítal svojí otevřenou náručí. Ale hned i docela hardcore schodištěm do bytu, ve kterém jsme měli domluveno spaní. Ale zvládli jsme to. Naštěstí byt byl jen v prvním patře. Dům byl třípatrový. Zde jsme dostali tip, kam se ve městě podívat. Město, nebo alespoň jeho centrum, je malé. Zvládli jsme všechny vytypované oblasti projít za jeden den. Odpoledne jsme pak měli i průvodkyni v podobě rodilé holanďanky Elise se kterou jsme se seznámili  v bytě. Protože jsme Asterdam i se všemi jeho kanály stihli projít tak rychle, mohli jsme  následující den  zvážit nabídku zůčastnit se před naším odjezdem hudebního festivalu, který pořádala Elisa a její přátelé z bytu. Nabídku jsme s nadšením přijali. Řekli jsme si, že to je to  správné v roadtripovém duchu. Tady jsme se ještě naposled všichni vyfotili a odtud jsme pak zamířili se podívat na moře. Na poslední večeři jsme si chtěli dát něco honosnějšího, ale nakonec jsme skončili v KFC. A asi v devět večer vyrážíme na cestu domů.

 

 

Podporují nás: