/ 2014 / březen / První jarní víla

Ramus vytváří platformu pro společné setkávání mladých lidí s postižením i bez něj.

Shoďte kilo s Ramusem na www.ShoďKilo.cz!

V sobotu 14. září slavíme deset let!

 
/ 2014 / březen / První jarní víla
> zpět do zápisníku
Napsal uživatel kolektiv   
24. Březen 2014

FOTKY TADY

Z víkendového výletu do Hradce Králové vznikly hned čtyři zápisy. Vznikaly živelně a po skupinkách, můžete proto ocenit různorodost přístupů a zpracování. Názvy vždy značí názvy novin, které si měly skupinky vymyslet pro napsání článku.
 

 

Noviny rychle a levně

Ramus stop jel vlakem stop do HK stop společná večeře stop kytara stop spacák stop sobota stop ráno stop rozcvička stop snídaně stop víla přišla, jaro ne stop Hůlka fuč stop hledáme stop zbytečně stop Hůlka ne stop daniel jo stop oběd venku stop zevl stop víla naštvaná stop píseň pro vílu stop budíme jinak stop hurá stop večeře stop květinový bál stop zuby stop spacák stop hry stop oběd teď stop stop.  

 

Noviny Hele

Ve 3 hodiny byl sraz na Hlavním nádraží. Vstoupili jsme do vlaku – směr Hradec králové. Ve vlaku jsme spali, poznávali nové lidi a dělali kráviny. Když jsme přijeli do města, vydali jsme se do klubovny Skautu. Potom jsme vybalili všechno jídlo na stůl a pak jsme ho jedli až jsme ho snědli. Po večeři jsme šli spát.
Druhý den byla rozcvička, hráli jsme na Mrazíka, najedli jsme se a přišla víla. Ta nás poprosila, abychom jí pomohli najít hůlku. Pak jsme jí šli hledat, ale místo hůlky jsme našli Daniela Hůlku. V parku jsme vymýšleli, která zvířátka spí v zimě. Když jsme to vymysleli, vydali jsme se zpátky na těstovinový oběd. Po obědě se zjevila víla a rozdala nám obálky. Potřebovala probudit ještě 4 zvířátka, tancem. 

Vydali jsme se najít a probudit. Když se tak stalo, vrátili jsme se zpátky, víla se nám zase zjevila a dala nám za odměnu květinový bál, který byl i jako oslava narozenin Honzy. Zpívali jsme, tancovali a hráli hudbu.

Skončilo to v 10 hodin a pak jsme šli spát. Dnes ráno byl hudební budíček, vzbudila nás Jitka. Po snídani jsme hráli na slova a teď píšem tohle. Celý den má být ošklivo.  

 

Nové Květy, nedělní vydání

Mouchy, mušky! A když se jelo vlakem, sedl si Vítek k Terce a Erik byl naštvanej. Tomáš se díval z okna. Povídali se.

A kdo prděl? David. A Tom nemohl usnout. Tiery: „Mám rád radio a hudbu na přání. Hůlku mám rád, hlavně tu masku.“

Jitka má pocit, že byla asi snad poprvé rozcvička.

Tom rád vzpomíná na Mrazíka. A pak přišla víla! Honzík slavil narozeniny, ale víla ztratila hůlku. Šla se hledat. Tiery: „Našli jsme Hůlku.“ (Daniela, pozn. Redakce)

Potkali jsme koníka, dodává Martinka.

Úkol byl splněn… Nakonec věci, za které se stydíme, sem nepíšem. Tiery jezdil s vozíkem.

Honza měl narozeniny ráno i večer. Tom si to užíval. 
Eriku, jaká byla díza? (otázka redakce) 
Erik: Užíval jsem si to, ale nechtělo se mi. Erik řekl, že má špatnou kyčel, a proto nemohl tančit. (Tereza mu to zazlívala.) 
Jíťa: Ale Eriku, jsme si tak dobře zatrsali. 

Některé události se opakovaly. Hodně se chodilo na záchod. Všecko jsme přežili, přestože Vojta připomíná nebezpečnou vozíkovou kolizi.
Z Kukel, Redakce Nových Květů (ale Nových!)  

 

Noviny Pozpátku

Zasedli jsme ke stolu a za stálého jablení a mrkvení chroustů jsme začali psát: Jáchym tu nebyl. Vymýšleli jsme co nejvíce slov od každé hlásky. Po rozcvičce jsme vstali. A  Sýček, strýček, smilník. Načež byla diskotéka. A pak jsme šli spát.

Tancovali jsme a zpívali. Slavili jsme narozeniny jara a příchod Honzíka. Dělali jsme freestyle s vozíky. Vázali jsme kytky. Modré i zelené. Vašek měl dokonce modro-zelenou. Opět jsme tancovali a zpívali, abychom probudili zvířátka. Ani medvěd ani zajíc, ani vydra, ale zato ježek, moucha, tetřev, tchoř, stromy, rybník, domy, silnice. Kluci se koupali. Brrr. Po hlavě?

Přišla víla a řekla nám, že musíme zvířátka probudit sami, protože jsme nenašli její hůlku. Našli nenašli, vadí nevadí, není hůlka jako Hůlka. Potkali jsme ho u hřbitova. Skládka smrdí. Růžová jarní víla ztratila svou kouzelnou hůlku. Zase rozcvička a vstát. A spát. V seznamovacím kolečku jsme si pověděli jména a co kdo má a nemá rád. Máte rádi křen? Přijeli jsme vlakem do Hradce Králové. Kartin se neztratil. Zatím. Nakonec jsme se setkali na Hlavním nádraží. Ježku, ježku, máš na hlavě plešku!  

 

Podporují nás: